Olšovec open – pohárové žně

Další ze série závodů nás poslal opět na Moravu. Severně od Brna, v těsné blízkosti Moravského krasu leží městys Jedovnice. Jedovnický klenot, smaragdově zářící Olšovec, lákal dračí posádky změřit síly o velmi horkém víkendu, 28. – 29. července. Nejtvrdší jádro (čti játra) týmu dorazilo už v pátek a obhlédlo situaci. Pivo dobrý. V sobotu ráno, respektive po obědě přijížděly další a další kumpáni naší bandy. Jedna z nás pomáhala v sobotu spřízněné a hlavně krásné ženské dvacce VéeSJaček brát jedno zlato za druhým ohromnou silou jejího hlasu a nízkým aerodynamickým indexem jejích zad – tedy na bubnu. Ostatní dorazivší navštívili Punkevní jeskyně, pro příznivce Pana Prstenů úplnou Mórii Moravského krasu. Neděle. Den D. Uzívané tváře posedávající pod naším týmovým stanem vůbec nenasvědčovaly, že by se toho dne mělo udát něco památného. A přesto! První rozjížďky jsou tu a naše ženy se hned představily vítězstvím. Přílišné jásání nebylo na místě, ježto nikdo nemohl tušit, zda ostatní posádky prostě nejely strašnou tužku. Mix se vůbec neumisťoval špatně, taky nějakou rozjížďku vyhrál, občas druhý. Paráda, ale naše zraky se upíraly především na dračice. Přeci jen po celém jednom tréninku byl výsledek jejich premiéry neodhadnutelný. Bum, prásk, jízda za jízdou byly lepší a vybojovaly zlatíčko na 200 m. Mix se nenechal zahanbit a ve finále předvedl stejně zlatou jízdu. EUFORIE. Tak a teď kiláčky. Nálada super, 10 sekund do startu. A teď jen telegraficky – rovinka, otáčka, rovinka, otáčka, rovinka, otáčka, rovinka, finiš. A teda stříbro. Mixy? Ctrl+c, Ctrl+v. Všehovšudy dva velké poháry, dva střední a hraná lítost, že jsme nejeli i Open. Nádhera. Tým šlapal jako kanadské hodinky (inside joke) a my si odváželi kromě toho všeho haraburdí hlavně nekonečně široké úsměvy. Pádluj, nebo zemři! Volíme první možnost a Ahój na dalších závodech!